Zajímavosti, památky

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Stříbrná)

Dominantou obce je pseudogotický jednolodní kostel zasvěcený Nejsvětějšímu srdci Páně. Spolek pro jeho výstavbu vznikl 21. 7. 1901 a klíčovou osobností byl rodák ze Stříbrné Franz Anger. Základní kámen byl slavnostně položen 31. října 1909 za účasti světícího biskupa Václava Frinda.

Stavbu realizoval kraslický stavitel August Hochberger v moderním novogotickém slohu. Už o rok později byl kostel vysvěcen pražským arcibiskupem, kardinálem Leo Skrbenským. Prvním farářem se stal Wilhelm Schwenzl, který se zasloužil o vnitřní výzdobu i povýšení Stříbrné na farnost. Patronát převzal hrabě Nostitz.

Kostel má kvadratický presbytář, sakristii a kapli. Věž vysoká 44 metrů stojí v jihovýchodním nároží a ze tří stran nese věžní hodiny od kraslického hodináře Josefa Kohlera. Na kůru jsou goticky zdobené varhany. Původní tři zvony (od Richarda Harolda z Chomutova) padly za oběť 1. světové válce; v roce 1924 byly ze sbírek pořízeny dva nové.

V roce 1973 proběhla větší oprava fasády kostela i fary. Do zlacené báně na věži byl uložen zápis, mince a jména opravářů. Roku 1994 byla vyměněna střešní krytina (1,2 mil. Kč), na financování se podíleli místní i bývalí obyvatelé ze zahraničí. Každou sobotu se zde koná mše svatá.

Kamenné reliéfy v údolí Nancy

V údolí Nancy, asi 1,5 km od křižovatky Bublava–Přebuz, se nad silnicí na okraji lesa nacházejí kamenné reliéfy hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena a básníka Friedricha Schillera. V letech 1924–1925 je vytesali místní lidoví umělci, bratři Hans a Rudolf Lansmannovi.

Památníky

Památník k 10. výročí vzniku republiky (1928) – stojí nedaleko místa, kde býval srub malíře Franze Grusse. Přestál 2. světovou válku i období po roce 1948. Obnoven byl v roce 1968 při 50. výročí vzniku Československa.
Památník obětem 1. světové války (1925) – nachází se vedle kostela.
Památník třem zastřeleným sovětským zajatcům (20. 4. 1945).
Památník obětem pracovního tábora Rolava – připomíná vězně, kteří zahynuli při budování továrny na těžbu a úpravu zinkové rudy během 2. světové války.

Fischerův pramen

Upravený pramen pitné vody u rozcestí pod Špičákem, v místě křížení značených turistických cest. Praktická zastávka před výstupem.

Špičák (991 m n. m.)

Nejvyšší vrchol západní části Krušných hor (991 m). Na vrcholu je vrcholová kniha, která zachycuje radost, únavu i nadsázku návštěvníků.

Zápisy mluví za vše – od „šesti krásných Slovenek a jednoho Pepíka z Prahy“, přes moravskou partu žasnoucí nad rozhledem, až po vánoční výšlap manželů Fischerových z Kraslic. Objevují se i německé zápisy z Klingenthalu – hory tu zkrátka spojují lidi bez ohledu na hranici.

Skalní město u Šišáku

Podél cesty z Nancy na Špičák, zejména v okolí vrchu Šišák, se nacházejí zajímavé skalní útvary. Nejde o oficiální skalní město s vyznačeným okruhem, ale o přírodní formace rozeseté v lese podél turistické trasy.

Kdo jde pěšky a nespěchá, ten si jich všimne. Kdo spěchá, mine je.